Home » Pro rodiče a děti

Pro rodiče a děti

usmev_orez

Dědičnost versus zubní kaz a paradentóza

Dnes je zřejmé, že se úloha dědičnosti v souvislosti s kazivostí a paradentózou v minulosti silně přeceňovala. Zásadní roli hraje péče, tzn. pravidelné a účinné čištění zubů a dále omezení přísunu sladkostí. Je jednoznačně prokázáno, že čisté zuby nejsou ohroženy paradentózou ani zubním kazem.

Kdy a jak děti učit se starat o chrup

Nejpodstatnější je rozhodně pravidelné čištění zubů. Začít by se mělo od prořezání prvních zubů. Do 6 let věku dítěte je pomoc rodičů při čištění nezbytností, protože dítě není v tomto věku schopno samo zuby důkladně vyčistit. Do 8-10 let věku se velmi vyplatí dětem zuby dočišťovat. Účinný postup by rodičům měl ukázat zubní lékař nebo ještě lépe dentální hygienistka. Při výběru zubní pasty je dobré respektovat dítě při volbě příchutě. Floridy hrají roli při prevenci zubního kazu – proto když zubní pastu, tak s obsahem fluoridů. Je ale důležité hlídat množství použité zubní pasty. Některé děti pastu s oblibou polykají – na zubní kartáček naneste množství pasty velikosti hrášku a bříškem prstu ji zatlačte mezi štětiny kartáčku.

Děti je potřeba povzbuzovat ve správné péči o chrup a je nutné jít příkladem. Důležité jsou samozřejmě i zubní kartáčky. Vhodný kartáček by měl mít malou hlavičku, rovně zastřižená vlákna, být měkký a hustý. Opotřebovaný kartáček je třeba včas vyměnit.

Dalším faktorem je škodlivý vliv sladkostí. Je mnohem vyšší, pokud je dítě konzumuje během dne opakovaně nebo dokonce téměř nepřetržitě. Pozor na pití sladkých nápojů po malých doušcích v průběhu celého dne. Je lépe sní-li dítě sladkosti najednou.

Nejčastěji chyby v péči o zuby - co neděláme a měli bychom dělat

Podceňuje se prevence a málo se zdůrazňuje, že stav chrupu závisí především na správné péči. Jinak řečeno, problémy se zuby jsou důsledkem nedostatečné péče. Informace o tom, jak péči zlepšit je možno získat od zubního lékaře, který se prevenci věnuje. Tito lékaři většinou spolupracují s dentálnímí hygienistkami. Dentální hygienistka zuby zbaví zubního kamene a pigmentací a především pomůže při výběru vhodných pomůcek (zubní kartáček, mezizubní kartáčky ev. další) a při nácviku jejich používání. Je nepochybné, že prevence je výrazně levnější než řešení problémů, které vznikly jejím zanedbáváním. A cena může být velmi vysoká. Dnes je nepochybně prokázáno, že paradentóza výrazně zvyšuje riziko vzniku infarktu myokardu, mozkové mrtvice a dalších onemocnění. Prevence ve stomatologii při těchto poznatcích získává ještě více na významu.

Ošetření kořenových kanálků

Původ slova endodoncie je z řečtiny, „Endo“ znamená „nitro“, „odont“ rovná se „zub“ . Endodontické ošetření je ošetření „nitra zubu“.

Kdy je takový zásah nutný? Při zánětu nebo odumření dřeně zubu (lidově nervu) , jejichž nejčastější příčinou bývají kaz a úraz. Tyto vedou k infikování dřeně zubu. Zub s takovým zánětem může velmi bolet, proces však může mít i formu chronického zánětu a pacienta nijak neobtěžovat. Jakmile se bakterie dostanou až na konec kořene, vyvolají reakci v okolí hrotu kořene. Zub v této fázi může být velmi citlivý na skus. Tento stav je někdy spojen s pocitem „povystouplého“ zubu. Okolo hrotu kořene se vytváří obranná tkáň, jejímž úkolem je zabránit pronikání infekce dál do organizmu. Tato tkáň je pro rentgenové paprsky prostupnější než okolní zdravá kost, a je proto patrná na rentgenových snímcích (obr…šipka). Pokud se při ošetření kořenových kanálků podaří infekci odstranit, pozbývá tato tkáň svoji úlohu a postupně se znovu přemění na kost (obr… šipka). Tento hojivý proces trvá řádově několik měsíců až let a je možné ho sledovat na kontrolních rentgenových snímcích.

Postup ošetření kořenových kanálků

Zubní lékař nebo lékařka nejdříve ze systému kořenových kanálků odstraní zanícenou nebo odumřelou dřeň. Dále celý tento systém až do konce kořenů důkladně vyčistí a vydezinfikuje. Jeho stěny pak vypreparuje tak, aby bylo kanálky možné zaplnit a zapečetit.

Nové možnosti – využití operačního mikroskopu

Endontické ošetření významně zpřesňuje využití operačního mikroskopu. Čtyř až dvacetičtyřnásobné zvětšení umožní odhalit anatomické detaily zubu, které nejsou prostým okem viditelné. Mezi ně patří např. „nadpočetné“ kořenové kanálky, které z hlavního kanálku mohou odstupovat až po několika milimetrech společného průběhu. Pokud nejsou ošetřeny, stanou se často příčinou přetrvávajících bolestí nebo zánětů po zaplnění zubu. Víte, že při konvenčním ošetření je pouze v 5 -10 % případů u horní šestky nalezen a ošetřen čtvrtý kořenový kanálek? Při studiích prováděných s využitím operačního mikroskopu byl tento čtvrtý kanálek prokázán u více než 90 % těchto stoliček.

Resekce kořenového hrotu

Dříve se často ošetření kořenových kanálků doplňovalo tzv. resekcí kořenového hrotu, chirurgickým výkonem, při němž lékař po odklopení dásně odstraní špičku kořene, kde se předpokládala příčina komplikací. Z dnešního pohledu se indikační spektrum velmi zúžilo. Resekce kořenového hrotu má v zásadě naději na úspěch v případě, že kořenová výplň ve zbývající části kořenových kanálků není infikována.

Kvalitní ošetření kořenových kanálků je spojeno s nezanedbatelnými finančními náklady. Alternativou k tomuto ošetření je však extrakce. Pro zachování žvýkací funkce a zabránění posunu sousedních zubů do vzniklé mezery je zub třeba nahradit. V úvahu připadá můstek, implantát nebo – v případě, kdy chybí větší množství zubů – snímací protéza. Pokud se pacient nechce smířit s představou „vyndavacích zubů“ a situace v ústech to dovoluje, je ošetření můstkem spojeno s nutností preparace zubů ohraničujících mezeru v chrupu. Preparace vitálních zubů (zubů se „živým nervem“) je vždy spojena s rizikem, že bude nakonec třeba ošetřit jejich kořenové kanálky. Toto ošetření se pak celkově finančně blíží ošetření implantátem. A cena implantátu je vyšší než ošetření kořenových kanálků a opatření zubu korunkou. Dále také platí, že neexistuje lepší implantát, než zdravý nebo dobře ošetřený vlastní zub.

Z uvedeného především vyplývá, že ze všeho nejrozumnější je komplikacím zubního kazu, resp. zubnímu kazu jako takovému předcházet. Jak známo, preventivní opatření pro zubní kaz jsou navíc shodné s těmi, kterými lze předcházet parodontitidě (paradentóze).

Paradentóza

Pararadentóza (parodontitida) je chronický zánět tzv. závěsného aparátu zubu (parodontu). Ten je tvořen kostním lůžkem, vazy, které, zub v tomto lůžku fixují, a povrchem kořene. Příčinou onemocnění je bakteriální povlak, který se nepřetržitě vytváří množením bakterií v dutině ústní. Bakterie v tomto povlaku produkují různé „odpadní“ látky a dráždí tak dáseň, která reaguje překrvením. Cílem tohoto překrvení je doprava obranných látek do postižené dásně. Zanícená dáseň je oteklá a zarudlá. Tyto příznaky ovšem velmi snadno uniknout pozornosti. Zánět je spojen se zvýšenou zranitelností dásně, která se může projevit především při čištění zubů. Krvácení dásní při čištění zubů je proto alarmujícím znamením. Na druhou stranu ale rozhodně neplatí, že pokud dásně při čištění nekrvácejí, nejsou zanícené. Z uvedeného vyplývá, že parodontitida na sebe – na rozdíl od zubního kazu – velmi dlouho neupozorňuje. Zánět se ovšem po nějakém čase začne šířit do okolí a napadne kostní lůžko a vazy, které zub v kosti fixují. Začne docházet k odbourávání těchto vazů a rozkladu kostěného lůžka zubu. Dáseň tyto defekty dokáže poměrně dlouho maskovat. Vznikají postupně se prohlubující kapsy mezi dásní a zubem, ve kterých se hromadí plak a toxiny (jedovaté látky). Jakmile se do plaku usadí minerály ze slin, vytváří se zubní kámen, který celý stav dále zhoršuje. Jednak mechanickým působením na dáseň, jednak tím, že jeho hrubý povrch je ideální pro vytváření dalších vrstev plaku. Trvá i několik desítek let, než se odbourá tolik kosti, že se zub začne viklat. Až do konečného stádia pacienti většinou nepociťují vůbec žádné bolesti.

Prevence je vždycky snazší než léčba. Předcházení parodontitidě (a zároveň zubnímu kazu) spočívá v pravidelném a účinném odstraňování bakteriálního povlaku. Problém řady lidí tkví v tom, že si zuby čistí na plochách, kde to není nutné a tam, kde je to potřeba, se kartáčkem bez instruktáže nedostanou. Pomůže dentální hygienistka, která vybere vhodné pomůcky (především mezizubní kartáčky) a s pacientem nacvičí způsob, jak s nimi efektivně zacházet. Po vstupních návštěvách se doporučuje vyhledat hygienistku alespoň dvakrát ročně. Cílem je pravidelná kontrola tak, aby se včas zachytil případný vznikající problém. Hygienistka zuby zároveň zbaví zubního kamene a vyleští je.

Vzhledem k tomu, že na sebe parodontitida dlouho neupozorňuje žádnými obtížemi, je pro její zjištění v počátečních stádiích nezbytné parodontologické vyšetření, při kterém zubní lékař změří speciální kalibrovanou sondou hloubku žlábku v dásni kolem dokola jednotlivých zubů. I v případě, že je parodontitida zjištěna až v pokročilejším stádiu, jsou základem léčby opatření shodná s těmi preventivními, tzn. pravidelné a účinné čištění zubů. Na řadu ale přichází i speciální ultrazvuk a především chirurgický výkon, při němž specialista odklopí dáseň, obsah kapsy vyčistí pod kontrolou zraku a defekt doplní materiálem, který přispěje k regeneraci. Pokud pacient dál čistí zuby špatně, je efekt operace, která může být spojena s nemalými finančními náklady, ohrožen.

Parodontitida vede nejen k postupné ztrátě zubů, ale má vliv na celkový zdravotní stav. Výrazně zvyšuje riziko vzniku infarktu myokardu, mozkové mrtvice, cukrovky apod. Vysvětlení je jednoduché a logické. Ze zanícených dásní se do krevního oběhu dlouhá léta uvolňují zánětlivé působky a postupně narušující cévní stěnu v důležitých orgánech, až po letech přispějí ke vzniku zmíněných onemocnění.

Prevence se vyplatí. Je jednoznačně prokázáno, že zuby, které jsou denně účinně čištěny, netrpí ani kazem ani paradentózou.

Pravidla prevence paradentózy

  1. Zajistěte si u zubního lékaře parodontologické vyšetření (změření hloubky žlábku mezi zubem a dásní) a jeho občasné opakování.
  2. Najděte dentální hygienistku, která Vám doporučí vhodné pomůcky (měkký zubní kartáček, mezizubní kartáčky a ev. další speciální kartáčky) a nacvičí s Vámi způsob, jak s nimi efektivně zacházet.
  3. Navštěvujte pravidelně (alespoň dvakrát ročně) dentální hygienistku, aby zkontrolovala způsob čištění a odstranila zubní kámen.
  4. Se zubním lékařem nebo hygienistkou se poraďte o používání ústních vod.
  5. Pořizujte si kvalitní pomůcky. Jsou k dostání ve specializovaných prodejnách a lékárnách.


Pravidla prevence zubního kazu

  1. Vyhledejte dentální hygienistku, která Vám vybere vhodné pomůcky a nacvičí s Vámi účinný způsob, jak si čištit zuby (tento nácvik vyžaduje většinou několik návštěv). Hygienistku navštěvujte po základním „výcviku“ pravidelně alespoň dvakrát ročně.
  2. Pořizujte si doporučené kvalitní pomůcky k čištění zubů. Jsou k dostání v ordinacích, lékárnách nebo specializovaných prodejnách.
  3. Omezte množství sladkostí. Jejich škodlivý vliv je mnohem vyšší, pokud k jejich konzumaci dochází během dne opakovaně nebo dokonce téměř nepřetržitě (upíjení sladkých nápojů po doušcích). Je lépe sníte-li sladkosti najednou.
  4. Navštěvujte pravidelně svého zubního lékaře, který by měl v pravidelných časových odstupech zhotovovat rentgenové snímky, které slouží k včasnému odhalení skrytých kazů.
  5. Se svým zubním lékařem nebo hygienistkou se poraďte o používání fluoridů.


Proč na mléčných zubech záleží

Bohužel je stále možno setkat se s názorem, že mléčné zuby není třeba ošetřovat. Důvodů, proč je tento názor dávno překonaný je alespoň 10:

  • Zkažené zuby představují infekční ložisko, které vede k oslabení imunity a představuje zátěž pro celý organismus a které s sebou dále přináší riziko vzniku kolemčelistního zánětu (pak je nutná hospitalizace a jde o život ohrožující stav).
  • Zubní kaz je nakažlivý – pokud je zkažený jeden zub, je jen otázkou času, kdy vznikne kazivá léze na zubu sousedním, kterým může být od 5 let věku dítěte zub stálý.
  • Zkažený dočasný zub může poškodit zárodek stálého zubu.
  • Děti s vícečetnými kazivými lézemi hůře prospívají než jejich vrstevníci.
  • Mléčné zkažené zuby bolí, ale malé děti si život bez bolesti zubů nepamatují, proto si na bolesti často ani nestěžují.
  • Při předčasné ztrátě dočasných zubů:
    • Prořezávají stálé zuby nesprávně a zvyšuje se pravděpodobnost, že bude třeba ortodontická léčba (rovnátka).
    • Dochází k poruchám vývoje výslovnosti a špatnému vývoji řeči
    • Při předčasné ztrátě předních mléčných zubů žije dítě s estetickým handicapem
  • Pokud nemá dítě zažitou správnou péči o dočasný chrup, velmi obtížně se tento návyk vštěpuje později.
  • Zanedbaná péče o dočasný chrup s sebou přináší zvýšenou pravděpodobnost nutných velkých výdajů v budoucnosti.


Rovnátka

Jsou různé typy vad v postavení zubů nebo vzájemném vztahu čelistí. Úlohou dětského stomatologa je problém včas zachytit a předat do péče specialistovi – ortodontistovi (stomatolog, který se specializuje na rovnání zubů), který rozhodne o vhodném postupu i začátku léčby.

Obecně lze říci, že většina vad se řeší pomocí fixních rovnátek, snímací rovnátka hrají roli omezenou dobu a jen u některých stavů. Péče o zuby s fixními rovnátky je samozřejmě náročnější a při jejím zanedbání hrozí vznik četných kazů a zánětu dásně. Pravidelné návštěvy u dentální hygienistky jsou rozumnou investicí.


Úrazy stálých zubů

Úrazy předních zubů se mohou přihodit v každém věku, výskyt je ale zvýšený ve věku 8-12 let. Tyto úrazy se liší svým rozsahem a závažností a dále tím, jak naléhavě potřebují zákrok. Odlomení velmi malého kousku skloviny se někdy může obejít i bez zákroku lékaře. U rozsáhlejších fraktur je důležité pokusit se úlomek zubu najít, protože zubní lékař by jej při opravě defektu mohl k zubu znovu přilepit. Pokud lomná linie zasahuje do dutiny s nervem, je třeba vyhledat ošetření co nejdříve. To platí i pro situace, kdy se zub zčásti pohnul ze zubního lůžka. Velmi urgentní řešení vyžaduje příhoda, kdy byl vyražen celý zub i s kořenem. V tom případě je třeba se zubem manipulovat velmi opatrně tak, aby nedošlo k dalšímu poškození povrchu kořene. Znamená to kořene se pokud možno vůbec nedotýkat a případné nečistoty se nesnažit odstraňovat. Zub by neměl oschnout. Pro tuto situaci se vyrábí speciální roztok ve skleněné dóze s uzávěrem (DENTOSAFE), který je v zahraničí k dispozici např. ve školách a sportovních zařízeních pro děti. Když tento roztok není po ruce, pro uchování vyraženého zubu poslouží dobře i mléko. Prognóza vyraženého zubu se významně zhoršuje, když mezi úrazem a ošetřením uplynou více než dvě hodiny, po které je zub mimo zubní lůžko.

V některých případech musí zubní lékař provést u poraněného zubu ošetření kořenového kanálku. Jde v podstatě o odstranění poškozené zubní dřeně (lidově nervu) z kořenového kanálku. Poškozená zubní dřeň je totiž jen velmi málo schopna regenerace. Kořenový kanálek se po odpovídající preparaci zaplní kořenovou výplní. Zub správně tímto způsobem ošetřený může sloužit stejně dobře a dlouho jako zub zdravý. Zuby po úrazu je třeba dlouhodobě sledovat. K odumření dřeně někdy dochází až s časovým odstupem. Jednou ze známek je i tmavnutí korunky.

Při ztrátě zubu v dětském věku není žádná dlouhodobě přijatelná náhrada. Implantát přichází v úvahu až po dokončení růstu, tzn. po 18 roku. Defekty vzniklé ztrátou stálého zubu se dlouhodobě provizorně řeší většinou „nalepeným“ tzv. Marylandským můstkem, pro který není třeba okolní zuby brousit. Ne vždy ale tyto provizorní můstky zcela spolehlivě drží. Pro záchranu poraněných zubů se vyplatí podniknout maximum.

Ošetření kořenových kanálků u dětí je výzvou, která patří do rukou specialisty. Korunka stálého zubu prořezává v době, kdy teprve dorůstá kořen. V posledních letech je k dispozici speciální cement, který významně zlepšuje prognózu ošetření zubů s nedokončeným vývojem kořene. Při aplikaci tohoto cementu je velmi důležitá kontrola zrakem, která je v průběhu kořenové léčby prakticky možná jen při použití mikroskopu. Počet takto vybavených pracovišť se v České republice postupně zvyšuje.


×

Chcete nás podpořit?

Pošlete libovolnou částku na náš účet č.: 508 537 0002/4000

Obratem Vám Emailem pošleme darovací smlouvu, pokud do formuláře zadáte Vaše údaje.